Zajímavosti z astronomie a příbuzných vědních oborů nejen ze světa, ale i z „naší české kotliny“. Zkrátka vše, co se neděje u nás v Uherském Brodě, ale stojí za to o tom vědět. 🤓
Francouzští astronomové nedávno objevili novou kometu C/2026 A1. Začátkem dubna projde extrémně blízko kolem našeho Slunce. Pokud nebezpečný průlet přežije, nabídne nám večer úžasnou podívanou.
Mise za 72 milionů dolarů měla mapovat výskyt vody na Měsíci. Chyba v softwaru odvrátila solární panely sondy přímo od Slunce. Nedostatečné otestování firmou Lockheed Martin způsobilo ztrátu satelitu.
Inženýři NASA opravili všechny problémy, které trápily raketu SLS. Agentura na večerní tiskové konferenci oznámila, že příští týden nosič opět opustí obří montážní halu VAB (největší svého druhu na světě) a už máme i nové startovací okno!
Jednou z klíčových kauz víkendu byla samozřejmě otázka, kdo z Prahy „hází prasátka“ na evropské meteorologické družice z rodiny Meteosat.
Úlomek meteoritu prorazil střechu obytného domu v německé Koblenci. Zářící bolid vyvolal paniku a přetížil tísňové linky. Nalezený vzorek je patrně chondrit z počátků sluneční soustavy.
V Chile pokračuje spouštění Observatoře Very Rubinové. Dalekohled s 8,4m zrcadlem pořizuje snímky oblohy a hledá rozdíly. V únoru našel za jednu noc 800 tisíc změn.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil velmi zajímavé a detailní záběry mlhoviny vzniklé díky zániku hvězdy. Tyto snímky se nápadně podobají průhledné kosmické lebce, která odhaluje „mozek“ uvnitř. Mlhovina, oficiálně pojmenovaná PMR 1, vzniká, když stárnoucí hvězda vyvrhuje své vnější vrstvy.
Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v…
Vesmírná družice Himawari-9, provozovaná Japonskou meteorologickou agenturou, zachytila ve středu 18. února výrazné kruhové struktury v oblacích nad Východočínským mořem. Šlo o tzv. Kármánovu vírovou dráhu, která vzniká za přírodní překážkou při stabilním proudění vzduchu.
V roce 2026 si připomínáme 40 let od začátku provozu kosmické stanice Mir. Byla to první dlouhodobě obývaná laboratoř ve vesmíru a inspirace pro ISS.